U Šťastného kocoura   www.stastnykocour.cz  Zn: Žijeme jen devětkrát! 

Kočičí zdraví » Očkování » Poruchy spojené s očkováním
Několik základních bodů k zamyšlení

V naší zemi pro kočky ze zákona nevyplývá žádné povinné očkování.

Chovatelé čistokrevných koček ale mají povinnost (danou směrnicemi jejich organizace) očkovat koťata proti panleukopenii, kaliciviróze a rhinotracheitidě. Kočka, která cestuje za hranice, musí dostat očkování proti vzteklině.

Pokud se má kočka účastnit výstav, musí se prokázat očkovacím průkazem, kde jsou tato základní očkování každý rok opakovaná.

  1. Podívejme se tedy na tento bod: každoroční opakování.

Toto doporučení zcela postrádá jakékoliv vědecké zdůvodnění. Vyvinulo se postupně jako praxe vyhovující veterinářům i výrobcům vakcín. Původní rada a nezávazné doporučení výrobce vakcíny se časem začala chápat jako nutnost, když se objevovala v tištěné podobě na příbalových letácích vakcín. V dobách, kdy se vakcíny považovaly za zcela neškodnou záležitost, představovalo každoroční očkování vhodnou záminku pozvat zvíře do ordinace na pravidelnou prohlídku. Výrobci vakcín prodali své produkty a veterináři měli zajištěné pacienty. Tímto způsobem to šlo až do konce 80 let minulého století, kdy se vakcíny začaly spojovat s určitým druhem rakoviny u koček.

  1. Dostáváme se tedy k dalšímu bodu, kterým je bezpečnost vakcín.

Konvenční veterináři považují za nežádoucí reakci na očkování pouze symptomy, které se objeví do 72 hodin po injekci. Tyto akutní reakce nejsou časté, ale mívají velmi vážný průběh i dlouhodobé následky.

Holističní veterináři tvrdí, že nemoci vyvolané vakcínami se mohou objevit v kterémkoli životním období zvířete. Některé vakcíny navíc přinášejí rizika vzniku následujících dlouhodobých onemocnění.

Autoimunitní poruchy

Vakcína má v těle vyvolat imunitní odezvu proti cizímu vetřelci a tvorbu protilátek. Problémem však bývá skutečnost, že vakcína kromě účinné látky (viru, bakterie) obsahuje také celou řadu dalších příměsí. Vakcíny jsou kultivované v médiu obsahujícím vajíčka, krevní sérum nebo určité typy buněk. Tyto pomocné látky se sice odfiltrovávají, ale filtry zachytí pouze částice velikosti buněk, nikoliv menší částečky, kterými jsou nejrůznější proteiny. V důsledku toho pak vakcína v těle zvířete vyvolá nejen tvorbu protilátek proti virům, ale také proti těmto proteinům. Studie na univerzitě Purdue (USA) prokázaly, že psí vakcíny kultivované na telecím séru vyvolaly tvorbu protilátek proti mnoha telecím proteinům, včetně krevních buněk, štítné žlázy, DNA a pojivovýh tkání. Tyto proteiny jsou naneštěstí natolik podobné vlastním psím proteinům, že tělo psa začne reagovat proti vlastním tkáním. Z testovaných štěňat si všechna vyrobila velké množství těchto protilátek a s každým opakováním se toto množství zvyšovalo. Můžeme se pouze domýšlet, k jakému stavu by vedlo další pokračování této praxe, kdyby nebyli pokusní psi ve věku 2 let eutanazováni.

Chronické selhání ledvin u koček

Virus kočičí panleukopenie se kultivuje na buňkách kočičích ledvin. Studie na univerzitě v Coloradu ukázala, že většina koťat si po této vakcíně rozvine protilátky proti vlastní ledvinové tkáni. Výsledkem reakce těchto protilátek s tělesnou tkání je zánět. Každá posilovací vakcína vede k nové tvorbě protilátek a k silnějšímu zánětu. Slabý, chronický zánět je prvotní příčinou chronického selhávání ledvin, které se často projevuje u starších koček.

Fibrosarkom

Toto zhoubné a rychle postupující onemocnění, které napadá zvláště pojivové tkáně, bývá spojováno se dvěma kočičími vakcínami: vzteklina a FeLV. K seznamu se bezpochyby připojí také další – vakcína proti FIV. Tyto produkty se vyrábějí z mrtvých virů a tvorbu protilátek zajišťují adjuvans (pomocné látky stimulující imunitní systém), které však u koček vyvolávají prudký zánět, z něhož se může rozvinout rakovina. Každé opakování vakcíny toto riziko zvyšuje. (Vlastně každá opakovaná injekce do stejného místa – antibiotika, steroidy, inzulín, sedativa apod. zvyšuje riziko zánětu a rakoviny.)

Dříve se vakcíny aplikovaly mezi lopatky, takže nádory pak prorůstaly hrudním košem a byly neoperovatelné. Proto se nyní doporučuje aplikovat vakcínu proti vzteklině do pravé zadní nohy a FeLV do levé s tím, že v případě vzniku nádoru se končetina amputuje (!) a tím se zachrání život zvířete.

Vakcinóza

V homeopatické medicíně se očkování spojuje s mnoha symptomy a chronickými poruchami, souhrnně nazývanými vakcinóza a které bychom často ani za nemoc nepovažovali. Jedná se například o: lenost, vybíravost, špatná péče o srst, zvracení chlupů, problémy s močovým měchýřem a ledvinami, chronické zvracení a průjem, chronické a často se opakující potíže horních cest dýchacích, přehnané nebo zvrhlé sexuální chování, destruktivita, požírání nepoživatelných věcí, nadměrné olizování, příliš časté říje. Symptomy vakcinózy mohou být i vrozené, každá další generace bude nemocnější než předchozí, pokud se nám nepodaří tento proces zvrátit holistickými terapiemi.

3. Jsou vakcíny účinné?

Podívejme se do historie lidských vakcín.

Existují důkazy o tom, že v době, kdy se začaly masově aplikovat vakcíny proti určitým nemocem, byly tyto nemoci již dávno na ústupu a vakcinace tento ústup nijak zvlášť neurychlila. (Doporučuji přečíst knihu Očkování, obchod se strachem, nakl. Alternativa) V několika případech (obrna) se v důsledku očkování výskyt nemoci dokonce zvýšil.

Když člověk prodělá například příušnice, jeho imunitní systém se posílí a vytvoří si účinné a hodnotné protilátky. Tyto protilátky pak matka předává dítěti. Když se začalo s očkování proti příušnicím, začaly tuto nemoc dostávat malé děti ve věku, kdy by pro ně mohla být skutečně nebezpečná, protože jim jejich očkované matky nebyly schopny předat protilátky. A reakce lékařské komunity? Je zapotřebí očkovat děti ještě dříve, jako novorozence!

Zatímco lidé dostávají očkování jen několikrát za život, zvířata vodíme na očkování každoročně. Tato praxe má fatální důsledky. Kočičí matky ztrácejí hodnotné protilátky, které by svým koťatům předaly, místo občasného výskytu akutní nemoci vidíme řady chronicky nemocných zvířat, oslabuje se genetický potenciál druhu.

Koťata v prvních třech měsících života mají být chráněna protilátkami, které obdrží s prvním mateřským mlékem (colostrem). Tyto protilátky pak v těle kotěte kolují po dobu 12 týdnů, než se jeho vlastní imunitní systém natolik posílí, aby si vybudoval protilátky vlastní.

Pokud se v této době aplikuje kotěti vakcína s viry/bakteriemi, proti kterým má mateřské protilátky, dojde k okamžitému zničení účinných látek vakcíny, takže si kotě vlastní protilátky nerozvine. Proto když už očkovat, alespoň ve věku 16 týdnů, kdy je imunitní systém kotěte dostatečně rozvinutý a nemá v těle mateřské protilátky.

Podobná situace nastane při zbytečném opakování téže vakcíny. Například vakcína proti panleukopenii je natolik účinná, že vytváří protilátky na mnoho let, prakticky na celý život zvířete. Pokud ji během této doby opakujeme, protilátky zvířete virus z vakcíny okamžitě zlikvidují, takže jsme tělo zbytečně zanesli škodlivými vedlejšími produkty, ale k žádnému posílení imunity vůči této nemoci nedošlo.

4. Když už očkovat, tak proti čemu? Z doporučených vakcín považujeme za smysluplnou pouze panleukopenii (obdoba parvovirózy u psů), (případně celý komplex kočičí rýmy), ale pouze u koťat a mladých koček. Tato nemoc se běžně u dospělých jedinců nevyskytuje, dokáží se jí ubránit. Vakcínu není zapotřebí opakovat,  protilátky v těle přetrvávají.

Smysl by měla také vakcína proti vzteklině, kdyby se tato nemoc u nás skutečně vyskytovala. (Od roku 2002 u nás vzteklina není hlášená, očkujeme tedy opravdu zbytečně.)

Pokud očkujete proti více nemocem, je dobré nechat mezi jednotlivými vakcínami alespoň 3-týdenní pauzu na regeneraci imunitního systému.

Nikdy neočkujte nemocné zvíře!

Zároveň s vakcínou by neměly probíhat žádné jiné lékařské zákroky. Dokonce zvíře ani nekoupejte. Neaplikujte žádné spot-on produkty proti blechám a parazitům. Mají spoustu vedlejších účinků, napadají játra a oslabují imunitu.

Ostatní vakcíny jsou zbytečné a obvykle nadělají více škody než užitku.

V tomto článku jsem se nezabývala dalšími vážnými tématy, která jsou podrobně rozpracována v jiných článcích této sekce.

Například nemoci, proti kterým má a nemá smysl očkovat rozebírá podrobně Don Hamilton v kapitole nazvané Pochybnosti o očkování (viz odkaz Je očkování skutečně přínosem?). Zajímavý je také pohled homeopata na skutečnost, že při očkování vlastně šíříme  „obraz nemoci“ mezi zdravými jedinci.

Vznik nemocí, principy očkování, složení vakcín a jejich vedlejší účinky jsou zase shrnuté v přednášce Anity Peter Dimmer (viz odkaz na video).

Doporučuji dostupné informace prostudovat, teprve potom se rozhodnout, zda dáte své zvíře očkovat nebo ne.

Pokud se vakcíně z jakéhokoliv důvodu nelze vyhnout, existují prostředky, kterými lze organismus částečně vyčistit a omezit tak riziko vzniku problémů spojených s vakcínami (viz samostatný odkaz).

 

 

Hlavní zdroj informací k tomuto článku: Holistic Cat Care od Celeste Yarnall, PhD a Jean Hofve, DVM (MVDr).


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ